Čím má člověk vyšší vzdělání, tím lépe se orientuje ve světě financí. Není ale výjimkou, že do finančních problémů se mohou dostat i ekonomové. Vědci z Ekonomické fakulty VŠB-TUO provedli rozsáhlý výzkum, jaké znalosti a finanční uvažování mají děti a studenti základních, středních a vysokých škol v našem kraji.
Jeden nejmenovaný manželský pár se rozhodl koupit si auto. Na nové neměli, takže zbývala možnost zakoupit v bazaru ojeté vozidlo. Tam si vybrali zánovní model a zaměstnanec bazaru jim nabídl
i možnost pořídit automobil na splátky. Manželé však nebyli schopni auto včas splácet
a zadlužili se. Když si potom už s pomocí insolvenčního správce vypočetli, kolik reálně za auto za celou dobu splácení zaplatí, nestačili se divit. Výsledná částka by jim klidně stačila na nejnovější model v autosalonu. Manželé se nechali zlákat naoko nízkou splátkou a úrokem. Nezvážili totiž další náklady spojené se splácením auta.
Jak se můžeme podobné situaci vyvarovat? Hlavně bychom si měli spočítat, kolik reálně zaplatíme. Dobrým ukazatelem je roční průměrná sazba nákladů, obvykle uváděná pod zkratkou RPSN. Bere totiž v úvahu nejen výši úroku, ale i další náklady, které jsou s půjčkou spojeny. Jedná se o různé poplatky, které se váží k samotnému k úvěru. Jde například o poplatek za posouzení žádosti o úvěr, poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za vedení úvěrového účtu nebo platby pojištění. Pokud tedy budete srovnávat dvě nabídky úvěrů ve stejné výši a na stejně dlouhou dobu, vezměte v úvahu nejen úrokovou sazbu, ale i RPSN! Můžete se tak vyhnout situaci, která se nazývá osobní bankrot. Osobní bankrot neboli oddlužení prostřednictvím splátkového kalendáře je způsob jak se zbavit dluhů, které už dotyčný nemůže splácet. Podmínkou je, že musí mít práci a musí být schopen do pěti let splatit alespoň třicet procent dlužné částky. 
Celou dobu osobního bankrotu si musí vystačit s takzvaným nezabavitelným minimem. V roce 2014 vyhlásilo osobní bankrot 18 762 beznadějně zadlužených osob. Vědci z Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava realizovali průzkum finanční gramotnosti na základních, středních a vysokých školách v Moravskoslezském kraji. Průzkumem potvrdili hypotézu, že se zvyšujícím se stupněm vzdělání roste i úroveň finanční gramotnosti. Správnou znalost sazeb DPH potvrdilo 40 % žáků ZŠ, 83 % studentů středních a 90 % vysokých škol. Pojmy jako inflace nebo leasing uměla vysvětlit vždy více než polovina respondentů. Naopak znalost ukazatele RPSN je obecně velmi nízká a co je alarmující, 17 % žáků ZŠ by si půjčilo na dovolenou i za cenu, že by se tím cena dovolené zvýšila až o 30 %. Osvěta v oblasti financí je nutná, jelikož z výzkumu vyplynulo, že každý třetí žák ZŠ již disponuje vlastním účtem a penězi. Vyšší finanční gramotnost pak dětem může pomoci v dalším životě, a to zejména v tom, aby byli schopní vyhodnotit podvodnou půjčku, nástrahy předluženosti, úpadku a vyhnout se případnému osobnímu bankrotu.
